U všech témat, se kterými pracuji (Florální motivy – Monetovy lekníny – Krajiny – Praha, pocta Jakubu Schikanederovi – Alegorie – Pohádky - Akty a Portréty), se snažím dát vyniknout poesii osamocených chvil, zázraku přírody, tajemství života, odrazu duše.

 

Představivost mě občas ponouká k evokaci nadpřirozených či fantaskních prvků. Jen ticho coby pozastavení času umožňuje introspekci.

Pak přistupuji k realizaci vizí, které v sobě nosím, tak dlouho, dokud nemám jistotu, že skutečně vím, jak jim skrze obraz vdechnout život.

Mé snažení se blíží práci malíře. Díla s okvětím se zjevují jako by vegetace překypovala z břehů a pronikala do dimenze, kde se rozléhají ona ticha, která rytmizují mou pikturální hudbu.

 

Můj přístup je pomalost a samota.

Nechávám v sobě ožít dětství, které život vnímá všechny smysly. 

Když se zrodí dílo, je to jako by se udál zázrak přišedší zdaleka.

Tyto dálky jsou přeci však nejintimnější stránkou sebe samého.

 

Přeložil Jean Gaspard Páleníček